Galerie nikde nesdílejí prostory s folklorními soubory
Je mi líto, ale pro mne je rozhodnutí Rady Plzeňského kraje umístit Západočeskou galerii do budovy bývalých lázní obrovské zklamání, přestože se již dlouhou dobu v kraji vědělo, že to takhle dopadne.
Když pominu skutečnost, že je již zaplacená objemová studie, aniž by byl daný objekt v majetku kraje a Rada o záměru koupit ho rozhodla až nyní, tak mi na tom asi nejvíc vadí populismus a konec kvalitního projektu nové budovy Západočeská galerie v Plzni.
Projektu, na který se mohly čerpat prostředky z Ministerstva kultury a z Národního plánu obnovy. Navíc se jednalo o projekt, který jako jeden z mála prošel architektonickou soutěží, je po mnoha letech připraven k realizaci a který by byl zcela jistě levnější než to, co připravuje koalice na kraji.
Co je na tom ale asi nejsmutnější, je skutečnost, že pravděpodobně ani jeden ze současných představitelů Rady nikdy nebyl v žádném muzeu výtvarného umění v zahraničí a asi vůbec netuší, jak taková galerie funguje. Nikde nemusí sdílet prostory s folklorními soubory či s environmentálním centrem.
Karel Purkyně, Antonín Chitussi, Mikoláš Aleš, Josef Mánes, Jan Preisler, Antonín Slavíček, Josef Čapek, Emil Filla, Otto Gutfreund, Bohumil Kubišta, Václav Špála, Jan Zrzavý, Josef Šíma, Jindřich Štyrský, Toyen, František Hudeček, František Tichý a mnozí další, a především jejich díla v hodnotě jedné miliardy korun, se tak důstojných, a především pro takovou instituci funkčních prostor na evropské úrovni ani po sedmdesáti letech od založení Západočeské galerie nedočkají.
